Rodina- jak moc ovlivní to, kým doopravdy jsme?

Dnes si dovolím poukázat na téma, které se v různé míře objevuje téměř u každé terapie, kterou s klienty procházím. At' už je to pro Vás jakkoliv těžké akceptovat, původní (biologická) rodina má velký vliv na to, jakým způsobem si usedáte do křesla v mé terapeutovně, jaký příběh s sebou přinášíte, jaký systém si s sebou nesete. 

Všichni z nás jsme jednou byli těmi zranitelnými, nevinnými dětmi. Všichni jsme v životě nějakým způsobem věřili v jednoduchý život, bez starostí, bez povinností. Tak jako naše životní cesta jednou začala, i naše osobní problémy, starosti, přesvědčení a obavy někde mají svůj původ. 

Pojd'me se podívat na to, jaké dopady má naše dětství a způsob, jakým jsme byli vychováváni, na náš dospělý život. 

Jak se vnímám? Jaký mám k sobě vztah? 

 Výchova, která podporuje dítě v jeho jedinečnosti a nabízí lásku bez podmínek, vede k rozvoji zdravého sebevědomí. Naopak kritika, nedostatek uznání nebo nadměrné nároky mohou vést k nízké sebeúctě a pochybnostem o sobě. Dospělí, kteří zažili podporující výchovu, bývají schopnější zvládat stres a sebevědomě čelit výzvám.

Často klienti přichází s tím, že se nikdy neumí pochválit a jsou na sebe hodně kritičtí. Někde v hlavě se zkrátka ozve vnitřní hlas, který neustále hodnotí a kontroluje všechno, co v dospělosti děláme. Kde se tenhle vnitřní hlas vzal? V některých případech to může být právě hlas těch nejbližších, kteří nás formovali už od samého dětství. 

Jaké vztahy dokážu vytvářet? 

Rodinné prostředí formuje naše chápání toho, jak by měly vypadat vztahy. Pokud jsme vyrůstali v harmonickém a láskyplném prostředí, máme větší šanci vytvářet zdravé a stabilní vztahy i v dospělosti. Naopak dysfunkční rodinné vzorce, jako jsou konflikty, nedostatek komunikace nebo nezdravé hranice, mohou vést k problémům ve vztazích, jako je závislost na partnerovi, strach z intimity nebo neschopnost vyjádřit své potřeby.

Chování, které jsme pozorovali u svých rodičů, často nevědomě přenášíme do svých vlastních vztahů. Systemická terapie pomáhá tyto vzorce identifikovat a pracovat na jejich změně, aby mohly být naše vztahy zdravější a uspokojivější.

Jak dokážu pracovat s emocemi?

Děti se učí zvládat své emoce podle toho, jak je zvládají jejich rodiče. Pokud rodiče poskytují bezpečné prostředí, kde dítě může projevovat své emoce a učit se je regulovat, vyroste z něj dospělý, který dokáže lépe čelit stresovým situacím a zvládat své emocionální reakce.

Pokud jsme v dětství byli vedeni k potlačování emocí nebo k jejich ignorování, může to vést k problémům s jejich zvládáním v dospělosti.Tento vzorec často vede k úzkosti, depresím nebo potížím v mezilidských vztazích. Pokud se dítě má naučit pracovat se svou emocí, musí být nejprve naprosto akceptováno v tom, jaké ve skutečnosti je. Až po té, v souvislosti s dozráváním mozku je možné se pokoušet o korigování intenzivních emocí a zpracovávání. 

Jak přistupuji k pravidlům?

Výchova, která podporuje zdravý respekt k autoritám, ale zároveň umožňuje dítěti vyjádřit své názory a potřeby, vede k tomu, že dospělý člověk bude schopen asertivně komunikovat, respektovat hranice a přiměřeně reagovat na autority.

Na druhé straně příliš autoritativní výchova může vést buď k přehnané rebelii proti autoritám, nebo naopak k nadměrné podřízenosti a neschopnosti obhájit své zájmy.

Jaký vztah mám k výkonu a úspěchu?

Rodiče, kteří podporují dítě v jeho zájmech a pomáhají mu rozvíjet jeho schopnosti bez nadměrného tlaku na výkon, pomáhají vytvořit zdravý přístup k práci a úspěchu. Tito jedinci obvykle nacházejí uspokojení v práci a mají motivaci k dosažení svých cílů.

Naopak děti, které byly vystaveny přehnaným nárokům a očekáváním, mohou v dospělosti zažívat strach z neúspěchu, což může vést k prokrastinaci, vyhýbání se výzvám nebo nadměrnému perfekcionismu.

Proces rozhodování ve svých rukou? 

Děti, kterým rodiče dávají prostor pro samostatná rozhodnutí a učí je nést zodpovědnost za své volby, vyrostou v dospělé, kteří se nebojí rozhodovat a jsou schopni nést důsledky svých činů.

Příliš ochranná nebo kontrolující výchova může vést k tomu, že dospělý člověk bude mít problém se samostatným rozhodováním a bude závislý na názorech a schválení od ostatních.

Závěr

Systemická terapie se zaměřuje na vztahy a vzorce chování, které se formují v rodině a v širším sociálním kontextu. Pomáhá jednotlivcům porozumět, jak jejich výchova a rodinné vzorce ovlivňují jejich současný život a jak mohou tyto vzorce změnit, aby vedly k větší spokojenosti a harmonii v osobním i profesním životě.

Pokud cítíte, že vás vaše výchova nějakým způsobem omezuje nebo že opakujete vzorce, které vám nevyhovují, může být systemická terapie cenným nástrojem, jak tyto vzorce identifikovat a přetvořit. Terapie vám pomůže najít nové způsoby, jak reagovat na životní situace, zlepšit své vztahy a posílit svou vnitřní stabilitu a sebedůvěru.

Výchova, kterou jsme zažili v dětství, hraje klíčovou roli v tom, kým se stáváme jako dospělí. Ovšem bez ohledu na to, jaké zkušenosti jsme v dětství získali, máme možnost pracovat na změně vzorců, které nám nevyhovují, a vytvořit si život, který bude odrážet naše skutečné hodnoty a potřeby. Je jen na nás, zda se vydáme cestou osobního růstu a naplnění svých vlastních potřeb a hodnot. My sami píšeme náš vlastní scénář, bez ohledu na to, jaký námět jsme do rukou dostali.